Zpět na úvodní stránku

Zásady pro volbu statických modelů
podchycování porušených hurdiskových stropů

Ing. Jaromír Vrba, CSc.

22. VIII. 2002

V odborných časopisech (Stavitel, Stavební listy, Materiály pro stavbu a v dalších) byly uveřejněny příklady podchycování narušených stropů. Byly popsány principy, konstrukční detaily, ale nebyly popsány zásady uvažovaného statického působení. I mezi odborníky vznikla nedorozumění — někteří automaticky dimenzují podpůrné rošty na všechno původní zatížení stropní konstrukce, jiní uvažují pouze část zatížení z oddělené části původního celistvého stropu, ale zřetelně to v řešeních není uvedeno. Aby se předešlo takovým nedorozuměním, uvádíme zde některé zásady, které mohou být pomůckou jednak odborníkům – statikům, jednak i vlastníkům nemovitostí se zabudovanými hurdiskovými stropy.

Před rozhodnutím o podchycování narušeného stropu je nutné provést průzkum příslušné stropní konstrukce (viz Postup šetření při poruše hurdiskového stropu – Metodika), který provede buď profesionální organizace příslušně vybavená, nebo odborník jednotlivec – nejlépe statik. Průzkum musí dát spolehlivou informaci o skladbě vrstev ve stropní konstrukci; zejména je nutné přesně zjistit, jaká tloušťka betonové vrstvy nad horním lícem hurdisek je, pokud je ovšem beton v souvrství zabudován. Je také třeba alespoň odhadnout jeho pevnostní třídu a zjistit stupeň vyztužení, je-li to možné. Po získaných poznatcích z průzkumu může statik vyhodnotit, zda je porušení konstrukce natolik závažné, aby bylo třeba navrhnout pod spodní líc stropu nový rošt, který zabezpečí v plné míře přenos všeho zatížení stropní konstrukce do ocelových nosníků I, nebo zda lze využít betonovou vrstvu nad horním povrchem hurdisek k přenosu části zatížení nad hurdiskami do ocelových nosníků. V druhém případě lze spodní rošt dimenzovat subtilnější, a to pouze na zatížení od hurdisek, případně také omítky nebo jiných podhledových materiálů.

• Pokud je nabetonovaná vrstva tenčí než 50 mm a je provedena z betonu horšího než C12/15 podle ČSN EN 206-1, nedoporučujeme ji uvažovat ve výpočtu s modelem skryté klenby nebo s modelem tlačeného prutu, který v případě nevyztužení nemusí vyhovět na vzpěr.
• Při tloušťce betonové vrstvy 50 mm nebo více provedené alespoň z betonu C12/15 podle ČSN EN 206-1, lze obvykle výpočtem prokázat dostatečnou únosnost skryté klenby. Pokud se uváží model, v němž nový spodní rošt přebere funkci prutů namáhaných tahem a betonová vrstva funkci prutů tlačených, obvykle betonové tlačené pruty rovněž vyhoví.
• Před rozhodnutím o spolupůsobení tlačené betonové vrstvy a nově navrženého spodního roštu s tahovými prvky je třeba se přesvědčit o jakosti uložení patek (to vyplývá i z Postupu šetření při poruše hurdiskového stropu – Metodika), jsou-li zabudovány a betonová vrstva je pod úrovni horního pásu nosníku I. Zatížení se totiž do spodní příruby ocelového nosníku musí přenést přes tyto patky.
• V některých případech bývá betonová vrstva nad horní přírubou ocelového nosníku v rámci konstrukce tradiční "tlusté" podlahy. Pak lze uvažovat přenos zatížení nad touto úrovní přímo do horní příruby nosníku, je-li beton využíván. Je ale nezbytné zřetelně vlastníka objektu o využití tohoto betonu informovat, aby bylo zamezeno jeho možnému vybourání při nějaké budoucí rekonstrukci podlah. Vlastník musí vědět, že tato část podlahy má nosnou funkci.
• Při realizaci posilujícího roštu se při jeho upevňování (obvykle ke spodním přírubám nosníků I) musí brát v úvahu okolnost, že v nosnících je napjatost vyvozená jejich ohybem. Je tedy nutné např. při přivařování nosných trnů nebo kotvení samořezných šroubů apod. nosníky provizorně podepřít.
• Při úvahách o tloušťkách prvků roštu je vhodné uvážit i "nestatická" hlediska, a to zejména zbylou světlou výšku v obytných místnostech. U rodinných domů a staveb pro rekreaci nemá být menší než 2500 mm v běžných podlažích, 2300 mm v podkrovích. U staveb ubytovacích zařízení nemá být menší než 2600 mm. Dodržení těchto výšek zamezí vzniku sporů zejména u nájemního bydlení (snížení nájemného apod.). Je také nutné povšimnout si například rozvodů elektřiny, polohy elektrokrabic apod. Je vždy důležité upozornit vlastníka na změnu rozměrů.

j.vrba@stavoprojekt.cz

Zpět na úvodní stránku