Zpět na úvodní stránku

Informace pro vlastníky nemovitostí

15. XII. 2001, aktualizace 22. VIII. 2002

Základní příčinou havárií stropů Hurdis je nedodržování technologických postupů montáže (TPM) vydaných výrobcem, které ve svých materiálech předávali prodejci cihelných dílců spotřebitelům. TPM nerespektovaly jednak některé stavební podniky, jednak někteří projektanti a také mnoho osob, které stavěly svoje objekty svépomocí, byť s nějakým formálním dozorem. Toto bylo zjištěno u všech objektů, které se až dosud porušily, s výjimkou asi dvou případů, kde zatím není k dispozici podrobný posudek, popř. scházejí potřebné údaje. V žádném případě nebyla prokazatelně zjištěna závada u cihelných dílců stropu, i když se na ně poruchy velmi často svádějí. Nebyla také prokázána žádná porušení českých technických norem, zejména normy ČSN 72 2642, která pro hurdisky platí již po mnoho let.

        U poškozených stropů byly nalezeny tyto hlavní odchylky od montážních postupů: přímo uložený beton na povrchu hurdisek o tloušťce několika centimetrů (místo cementového potěru o tloušťce 10 mm), ukládání patek na ocelové nosníky na sucho, tj. bez malty, dále také ukládání hurdisek na patky na sucho. Jinou hrubou závadou je násilná montáž patek na nosníky, jejichž příruby jsou příliš tlusté (nosníky vysoké 220 mm a vyšší).

        Proč neměly hurdiskové stropy problémy již dříve? Především je třeba říci, že obdobné poruchy se již v minulosti vyskytovaly, nejsou však bohužel zdokumentovány, neboť některé archívní materiály byly v průběhu let skartovány. Důvod nynějšího četného výskytu havárií je v tom, že se setkaly dvě okolnosti, které výskyt havárií významně ovlivňují:

— drobnou výstavbou se po roce 1990 začalo zabývat mnoho malých stavebních podniků, často využívajících nekvalifikované pracovní síly; kvalita drobných stavebních prací katastrofálně poklesla, a poklesla i kvalita projektování,

— změnily se vlastnosti objektů: přechází se k větším rozpětím, zvyšují se nároky na vytápění místností, začaly se používat nové okenní systémy a ve velké míře se začaly používat zářivky; souvislosti se vznikem poruch jsou složité a nedají se jednoduše vysvětlit na několika řádcích; bohužel ani někteří odborníci si dosud neuvědomují závažnost některých okolností.

        Poznamenejme, že výroba dílců v polovině devadesátých let přesáhla zhruba trojnásobek výroby v roce 1989 (přesný údaj není k dnešnímu dni znám).

        Pozornost médií vzbudil zejména strop v gymnáziu v Nerudově ulici v Praze, který se poškodil 16. listopadu 2001. Také v tomto případě nebyly platné montážní postupy dodrženy, jak vyplynulo ihned z první prohlídky na místě a jak prokázala některá další šetření. Rovněž prohlídka stropu v Praze-Uhříněvsi, o němž TV Nova dala zprávu v pátek 14. XII. 2001 večer, ukázala závažné nedodržení montážních postupů.

        V těchto dnech dokončuje naše pracovní skupina, kterou tvoří znalci v oboru stavebnictví doc. Ing. RNDr. Petr Štěpánek, CSc. z Fakulty stavební VUT v Brně, prof. Ing. Milík Tichý, DrSc. (z ČVUT – Stavební fakulty) a Ing. Jaromír Vrba, CSc. ze Stavoprojektu v Olomouci, novelizované Technologické postupy montáže a dále také Pokyny pro projektování stropů Hurdis. Pokyny pro projektování zatím neexistovaly a projektanti nebo svépomocní stavebníci se opírali o různé praktické příručky. Pracovní skupina byla zřízena letos v červnu jedním z výrobců hurdisek (Alois Flachs Hurdis v Hodoníně), když předchozí práce jiných týmů nevedly ke konkrétním výsledkům.

        Pracovní skupina se v souvislosti se svým úkolem zabývá také otázkou šetření skutečností při haváriích (nezabývá se však vyšetřováním havárií). Zatím ale nedovedeme přesně říci, jak se mají prověřovat stávající stropy a nemůžeme dát návod bez podrobnější odborné informace, který by mohl v nejbližších dnech vlastníkům objektů, kde jsou zabudovány hurdisky, pomoci.

        Můžeme však v tomto okamžiku doporučit, aby se vlastníci nemovitostí, kde jsou použity hurdiskové stropy, přesvědčili o shodě projektové dokumentace a také o shodě zhotoveného stropu s požadavky Montážních postupů, které výrobce vydal ve svých příručkách v roce 1994, 1998 a 2000 (postupy se však neměnily a mají původ ještě ze starší doby). Stropy, které se porušily, byly realizovány v letech 1995 až 1998, i když jsou známy, nikoliv však náležitě dokumentovány, ojedinělé případy z mnohem dřívějších let. Po roce 1998 výrobce provedl na základě zahraničních zkušeností některá opatření, která nebezpečí havárií podle některých názorů zmenšila, ale při vadné konstrukci stropu nevyloučila. Pokud není strop ve shodě se zmíněnými Montážními postupy, je zapotřebí ohlásit věc stavebnímu úřadu, jenž vydal stavební povolení a povolení k užívání stavby.

        Dále lze doporučit, aby vlastník objektu sám prošel všechny místnosti a prohlédl stropy, zda v nich nejsou viditelné trhliny většího rozsahu. Dobré také je vzpomenout si, zda se v budově – zejména ze stropu – neozývaly zvuky připomínající praskání skla, dupání nebo chrastění. Není ovšem dobré podléhat panice, a každou neobvyklou okolnost je nutné vyšetřit střízlivě.

        Podrobnější informace budou postupně uváděny na této webové stránce, která bude pracovní skupinou doplňována informacemi pro projektanty a stavební dodavatele a také odpověďmi na eventuální dotazy. Pracovní skupina nemůže ovšem zajistit prohlídky poškozených stropů.

 

Zpět na úvodní stránku